Quotations ... Citáty

22. prosince 2009 v 2:48 | PrCeK |  -nEvÍíÍm-
*Love is a mystery*
>Idioti jsou jako láska - snadno je nalézáme kolem sebe, těžko je hledáme v sobě.<
*Ať chceš, nebo nechceš, vždycky někomu patříš. Ale jak hodně však patříš, to už záleží jen a jen na tobě*
>Jizvy, které máš zvenku a jdou vidět tak určitě bolí. Ale jizvy, které máš skryté v duši, jizvy, které ti způsobila láska bolí mnohem mnohem víc<
*V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu*
>Nežárlím, protože bych ti něvěřila... Žárlím, protože tě miluju...<
*Láska je jako dlouhá černá chodba s dveřmi. Jsou dvě věci, které za těmi dveřmi mohou být. Buď ochota a porozumění. Nebo Zklamání a odmítnutí.*
>..můžete mi někdo říct co to je "LÁSKA"? nějak se ztrácim...<
*Jestli si mám vybrat mezi vztahem a svobodou, pak volím raději svobodu. Proč? Protože raději budu mít černá křídla, než-li růžová pouta na rukou.*
>Nabídnout přátelství tomu kdo chce lásku, je jako dát chleba člověku co umírá žízní.<
*Jestliže člověk ví, proč miluje, tak vlastně nemiluje.*
>Čím člověk vlastně miluje, když srdce je jen sval?<
*Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.*
>Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.<
*Láska je prales, do kterého když někdo jednou vstoupí, je okouzlen a nenajde cestu zpět.*
>Milovat každého je totéž, jako nemilovat nikoho.<
*Milovat, znamená žít životemm toho, koho milujeme.*
>Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho miluje.<
*Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky.*
>Nikdo není hoden tvých slz, ten co je, tě však nikdy nerozpláče...<
*Opravdový přítel je ten, kdo ti nabídne ruku, a dotkne se tvého srdce.*
>Světu jsi možná jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.<
*Neplač, protože vztah skončil a raduj se, že začal.*
>Jen proto, že tě někdo nemiluje tak, jak bys chtěl, neznamená to, že nemiluje jak nejlíp umí...<
*Jsou lidé, kteří milují své blízké,ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen a jen bolest...*


 

Totálně v pi*i... =/

22. prosince 2009 v 2:32 | PrCeK |  -PíŠu-
=/
Nechápala jsem lidi, co byli úplně v prdeli buď z kluků, nebo z holek...
Vždycky, když mě něco skončilo, řekla jsem si oukej, život jde dál... Ale teď...?
Úplně mimo...
A přitom s tim klukem nic nemám... Jenom jedna zasraná konverzace na FB a já jsem totálně na sračky...
Proč?
Nechápu to...
Ve středu spolu jdeme ven, nevim a ani nechci vědět, jak to zvládnu...jak to dopadne
Fakt, že jsem radši nešla spát... I když...
Proč to skončilo takhle nejasně?
To je to nehorší co může bejt...
Na ty slova u jeho jména nikdy nezapomenu...
*jdu spat, mam toho moc... a necham si zdat nadherne sny.., ktere by se mohly splnit...* >=*<
*jeste neco ti musim rict...* >povídej< *zboznuju holky ktery jako prvni...*
A pak se to celý... nevim, jestli posralo, ale hodně to na našem ,,vztahu,, asi změnilo...
Nevim...
dobře nebo blbě...
Nelituju...
Netušila jsem, co to se mnou udělá...
Nechápu to, ale asi, asi jsem za to vděčná...
Oba jsme si měli nechat zdát něco takovýho....
Ale copak teď můžu usnout...
Nevydržim to do středy...
Ta nejistota... Ta naděje...
Pravda, už dlouho mi ten kluk vrtal v hlavě...
A nebyl sám..
Ještě jeden tam byl, je a asi ještě dlouho bude...
Spíš od toho druhýho bych čekala, že budu takhle v prdeli...
Ale od něj...
Tohle buď vyjde, a nebo toho kluka už nikdy v životě nebudu moct vidět...
Když nad tim tak přemejšlim...
Vyjít...
Co vyjít...?
Proč to prostě nemůže bejt normální...?
Áááá
Help!
S.O.S.
Leze mi to na mozek a jsem si jistá, že dneska už opravdu neusnu..
Chtěla bych usnout, zajímalo by mě, co by se mi zdálo... Jestli vůbec něco...
Ale...
Nevim...
Totál f piči...
Tohle jsou stavy... Já nevim...
Buď umřít a nebo mít jistotu...
Ale nejistota, ke všemu taková...
Už prostě nemůžu, a to je to teprv hodina, co on šel spát...
Játo zejtra/dneska prostě nevydržim...
Nechápu...
Proč i kluci z nás nejsou takhle v prdeli?
Ať si to někdy zkusí,
ať ví,
jaký to je,
takhle se pro ně trápit...
Nevim...
Prázdno, úplně duto v tý hlavě mám... díky němu...
Kéž by už byla středa...
Odcházim...
Už nechci v tomhle stavu pokračovat...
Jdu spát, pokusim se usnout, třeba se mi taky bude něco zdát...
Prosím...
<>Asi, asi... tě miluju..<>
*Na světě je plno věcí, který nepochopim. Na prvním místě jsou muži.*


Po roce Vánoce, Vánoce...

20. prosince 2009 v 16:06 | PrCeK
...přicházejí, zpívejme přátelé.



Cukroví
Ozdobičky
Purpura
Sníh
Rodina
Pohoda
Podle mě tohle všechno k Vánocům patří...


...ale jak se řiká, nic se nemá přehánět... Nechápu lidi, co se nervujou, že ještě nemaj tohle, a musí koupit tamto, a zařídit támhleto... Vánoce jsou svátky klidu...
Jako chápu, že některý dárky se kupujou na poslední chvíli...
Já už je mám... ASi až na jeden nebo na dva... Ale to důležitý mám... A jsem v klidu...
Proč?
Kupovala jsem to průběžně... Nemám ve zvyku na poslední chvíli nalítnou do obchoďáku, kde je lidí jak sraček, všichni zmatkujou, hádaj se a do toho ty příšerný koledy...
Ale je to věc každýho...


Když se řekne Vánoce, každýmu se vybaví něco jinačího...
Někomu dárky, někomu klid, někomu cukroví, jinýmu třebas vůně vánočního stromku...
Mě asi to, že nemusim do školy =D

oh oh a christmas snowman.slurp slurp a christmas candycane.oh oh a christmas snowman.

Co k Vánocům podlě mě neodmyslitelně patří, je i Silvestr...
Ten já prostě miluju
Nevim proč, hodně lidí má radši 24., ale já se každoročně těšim na Silvestra...


No ale pojďmě si dát na chvilku stop od všeho vánočního...

Česko-Slovenská SUPERSTAR
Tak co, komu fandíte?
Já fandila Bendigovi, ale když vypad, i slza mi ukápla... Nu což...
Teď fandim Mirkovi...
Nechci nikoho urážet, Martin je dobrej zpěvák, jo, je i lepší, než Miro, proč si to nepřiznat... ALe jeho vystoupení od slavného kousku ,, s Elvisem,, jsou pořád stejné a stejně nudné... Nevim, možnná se mi to jenom zdá... On má neskutečnej hlas... Ale hejbat se neumí, krásy moc taky nepobral...
Ten, komu se líbí, nic proti, on má na to bejt SuperStar... Ale Mirko je Mirko...
Je hezkej, zpívat taky umí... Sice né jak Chodúr, ale umí... Jeho vystoupení přinese vždycky něco novýho, dokonale pobaví... Ale jak říkám, je to jenom o názoru...


Všechno, co jsem chtěla, jsem řekla, takže budu končit...
Jestli se sem ještě dostanu před ,,Ježíškem,, a silvestrem nevim, takže každýmu přeju Hezký Vánoce a šťastnej novej rok 2010


takže, ještě jednou...
Veselý a štědrý Vánoce, šťastnej novej rok 2010 a hlavně pohodu přeje...PrceK *


P.S. hlasujte v anketě... *


 


jedna osoba... =(

14. listopadu 2009 v 17:05 | PrCeK |  -PíŠu-
takže...
Dneska je to potřetí, co jsem letos byla na bruslích...
Bylo to fajn, už i na druhou nohu pozadu jsem se naučila přešlapovat! =D
Ale jak je nadpis, pořát mi vrtá hlavou jedna osoba a ne a ne jí z tý hlavy vypustit...
Nevim, prostě to nejde.
Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna ta osoba mi to tak všechno pomotá...
A ty náhody... Prostě nějaký zamotaný to celý je... =P
Ale tak či tak, ta osoba je úžasná, já si nemůžu pomoct...
blog
jináč, co se blogu týče... poslední dobou jsem sem tam usmolila nějakej článek, ale to neznamená, že budu psát a slibovat, že budu přidávat pravidelně, protože nebudu =P
konečně jsem si začala užívat, a život je moc krátkej, aby jsme žili virtuální svět...
občas, možná, sem něco hodim, ale fakt jak budu mít náladu.
Toť ode mě asi vše, co se blogu týče =D


No, já už zase běžim, takže zatim pp a krásnej prodlouženej víkend...

...shrnutí...

10. listopadu 2009 v 21:17 | PrCeK
---------------------------------------------------------------------------------
Myslela jsem, že je všechno v pohodě.
Myslela jsem si, že vše je tak, jak být má.
Myslela jsem.
Špatně.
Proč?
Proč tohle všechno?
Proč já?
Všechno bylo super.
Všechno bylo ideální.
Zase jsem začínala bejt šťastná.
Ale pak se to zvrtlo.
Všechno je v prdeli.
Proč?
Zase se ptám.
Odpověď nikde.
Trest.
Nevim.
Dělám něco špatně?
Ne.
Chyba je v lidech kolem mě.
A víme to všichni.
Akorát ti dotyční to ne a ne pochopit.
-------
?
Tak tohle píšu asi všude.
Poslední dobou se pořád a v ničem nemůžu rozhodnout.
A nejsou to jenom prkotiny.
Už si uvědomuju, co bych měla, ale připouštim si myšlenku, co je výhodnější, co bych chtěla.
?
Plno věcí si uvědomuju pozdě, a kolikrát mě to strašně mrzí.
Říct, neříct.
Napsat, nenapsat.
?
-------
změny, změny, změny
Až teď jde vidět, jak se lidé mění...
Dobré či špatné.
Ale mění se.
Až teď jde vidět, jací lidé doopravdy jsou.
Přetvářky už nefungují, lži a rádoby přátelské rozhovory jsou taktéž tatam
------

Takže tohle je shrnutí toho, co jsem se pokoušela psát během posledních pár měsíců... V podstatě se děje plno věcí, jenom moje vnitřní pocity a já nevíme, jak to sformulovat. Poslední //delší// dobou je toho na mě moc....
Kluci. Škola, Kamarádi.
Neni to jednoduchý...
Ségra.
Snad někdy budu mít náladu vyblejt to tady, a snad se uleví i mě.
Zatim končim...
Loučí se, PrceK*

*PrceK 0.1*

10. listopadu 2009 v 21:04 | PrCeK |  -FoTíM-

Znova a jinak

20. září 2009 v 17:40 | PrCeK |  -PíŠu-
Asi koukáte, co se to stalo...
Se starym blogem.
Se mnou.
Stalo se hodně.
Uvědomila jsem si, že blog je svym způsobem moje vizitka, i když už ho nepoužívám.
Všechno jsem smazala, prostě jsem začla znova.
Jinak.
Jednou jsem se z dlouhý chvíle na můj blog zašla kouknout. Začetla jsem se do starejch článků. Zasmála jsem se.
Zabrečela jsem si.
A řekla si DOST!
Smazala jsem všechno.
Začla jsem jinak.
Přemejšlela jsem, jestli nemá cenu to radši všechno smazat.
NE.
Proč?
Už tady nechci unikat realitě, jako tomu bylo dřív.
Vzpomínky na tenhle blog jsou pěkný a já si řekla, proč v tom pěknym nepokračovat?!
Avšak nemám na mysli další sféru zkopírovaných članků, přeposlaných obrázků ani nic tomu podobnému.
V tomhle už opravdu pokračovat nechci, nic mi to nedává, komentáře i návštěvnost vzal čert.
Přece nedělám a nedávám si práci s blogem jenom proto, aby se zalíbil nebo abych se zavděčila jiným?!
Myslete si, že jsem sobecká. Mě na názoru ostatních nezáleží, už jsem to přestala řešit.
Poznala jsem lidi, kterym věřim a který, i když je to sebehorší, vždycky mi řeknou pravdu do očí.
A těch já si vážim.
Přece nemám zapotřebí, aby se lidé, kterým věříte, máte je rádi, považujete za přátelé, chovali jako největší a nejlepší přátelé, pak vás za zády pomlouvali, roznášeli drby a když na to přijde, ještě to zapírali.
Za ty roky, co už nejsem v Nejdku na škole, jsem se hodně změnila, a nestydim se to přiznat.
K špatnému či horšímu?!
Posuďte sami.
Je pravda, že daleko častěji slýchávám, že jsem svině, drzá, naivní, namyšlená a bůhví co ještě.
Je to pravda.
Proč to nepřiznat?
Jsem na to pyšná, neříkám že ne.
Lidem, co jsem poznala a co mě takhle změnili, hodně vděčim.
Proč?
Jo, jsem taková, jaká jsem, ale naučili mě jít si za svym, říct ne...
Ale nejsou to jenom lidi, co mě změnila. Jsem to i já. Přece kdybych já se změnit nechtěla, tak se neměnim. Hodně věcí má na mojí změně podíl.
No o mě už dost, teďkon k blogu...
Asi neni co říct.
Blog je pro mě, komu se nelíbí, nechoďte sem, nikdo vás nenutí.
Sobecký.
Já vim. Ale jak už jsem psala, fakt nemám zapotřebí dělat něco pro někoho jiného jenom proto, aby si o mě myslel to nejlepší a abych se zavděčila.
JE LEPŠÍ BÝT NENÁVIDĚN ZA TO, JAKÝ JSI, NEŽ MILOVÁN ZA TO, KDO NEJSI.
Myslim, že tohle říká všechno.
Naučila jsem se neřešit to, co si o mě druzí myslí, jak o mě mluví... Poznala jsem lidi, o kterých vim, že mi všechno řeknou do očí, ať je to cokoliv. A pro ně jsem dobrá taková, jaká jsem.
Největší dík za tohle ale patří Ondrovi Mrázkovi, takže dík moc zlato*
Když jsem pročítala staré články a postupně jsem je mazala, uvědomila jsem si, že tenkrát jsem měla opravdu ještě jednoduché, dětské a směšné hodnoty... Bylo krásné pročítat se mým dřívějším naivním světem a uvědomovat si, jak hodně jsem se změnila.
Blog pro mě tehdy znamenal hodně. Můj druhý svět, kde je všechno pohodové, tak jak jsem si to vysnila a představovala, ale už jsem si neuvědomovala, že se snažim předělat k obrazu virtuálního světa, ve kterém jsem žila i lidi, které nade vše miluju... -prostě malá naivní holka.
Ale to je pryč.
Jsem pořád optimistka, všechno beru s legrací, ale uvědomuju si...
Už se nikdy nedostanu do toho světa, kde jsem dřív byla.
...znova a jinak...




Kam dál